Z „růstového spurtu“ se v souvislosti s kojením stal tak trošku mýtus. On totiž růstový spurt existuje, ale v tom smyslu, že miminko někdy roste rychleji než jindy. Děti nerostou stejným tempem, za každý týden nepřiberou stejný počet gramů či nenarostou stejný počet centimetrů. Mimochodem víte, že kojená miminka oproti miminkům na umělém mléku přibírají skokově?
Bohužel se růstovému spurtu dává za vinu, že miminko se častěji dožaduje kojení (např. každou hodinu), nebo že se miminko u kojení rozčiluje a často pláče. Rozčilování u kojení nebo častý pláč při kojení může souviset s bojkotem. Na kojení každou hodinu nebo po jakékoli jiné době, která se vám třeba zdá krátká není nic zvláštního. Je naprosto v pořádku, že se kojená miminka kojí často, protože to pro ně není jen jako jídlo nebo pití. Kojení jim umožňuje naplnit mnoho dalších potřeb, fyzické blízkosti a kontaktu, reguluje dýchání, srdcovou činnost, tělesnou teplotu, spánek a bdělost a tak dále. Miminko tedy může o kojení projevit zájem kdykoli bez ohledu na čas, který uplynul od předcházejícího kojení. Nabídnutí kojení kdykoli o něj miminko projeví zájem je tzv. kojení dle potřeb miminka.
Dodržování rozestupu mezi kojením tak, aby hlavně miminko nebylo „krmené“ každou hodinu, bývá doporučováno při krmení miminek umělým mlékem. Kojení miminka i třeba každou hodinu je naprosto v pořádku. Nehledě na to, co má maminka dělat, když chce kojit, miminko už třeba pláče, ale zároveň má dodržovat nějaký vymyšlený interval? Maminku to může frustrovat a bohužel se stává, že sáhne po dudlíku. Přitom stačí vlastně jen miminko nakojit podle jeho potřeb.
Co se týká růstu miminka, největší období zažije většina v 1.-3. týdnu života, kdy některá miminka přiberou až 2 kg (např. při 4kg porodní váze jde o největší růst v životě). Nabízí se otázka, proč by tato spokojená miminka měla ve 3.-4. měsíci života, kdy přiberou nebo vyrostou méně než na začátku, být najednou nespokojená. U některých miminek se mohou v tomto období objevit příznaky, jako např. nespokojenost, pláč, potřeba zvýšené starostlivosti. Bývá to u miminek, která až tak dobře nerostou, nepřibírají a při pozorování sání tak dobře nepijí. Bohužel někteří spojí tyto příznaky s růstovým spurtem. Je třeba zaměřit se na příčinu. Je-li miminko nespokojené, je dobré mu věnovat zvýšenou starostlivost. Je dobré vzít si miminko k sobě do náruče, do postele, být v kontaktu kůže na kůži a intenzivně naplnit jeho potřeby kojením. Pláč miminka či jeho nespokojenost je třeba brát vážně a miminko uklidnit.
Další teorie k zamyšlení ohledně mýtu růstového spurtu při kojení může být, že miminko přijímá mezi 1. a 5. měsícem přibližně stejné množství mléka. Ovšem říká se, že mezi 3. a 4. měsícem způsobuje růstový spurt nespokojenost, pláč a zvýšenou starostlivost. Je-li množství mléka stejné, pak miminko pláče, protože roste? Ne! Jde o mýtus! Stejně jako nesmyslné závěry typu: „Trvá-li růstový spurt déle než týden, měla by se maminka zamyslet zda má dost kalorií a tekutin ve stravě.“. Nebo: „Budí-li se miminko hodně často v noci, má hlad a je potřeba jej dokrmovat nebo začít s dřívějšími příkrmy.“.
Máte-li nadále pocit, že je vaše miminko nespokojené, pláče, potřebuje větší starostlivost a domníváte se, že by to mělo být růstovým spurtem, zaměřte se na pití miminka na prsu (pozorování sání), využijte kontaktu kůži na kůži, nošení, volný přístup miminka k prsu a kojení na požádání. Mazlete se s miminkem, noste jej, uspávejte jej kojením. Nedodržujte žádné intervaly, nehlídejte čas, nepoužívejte dudlíky, lahve, kloboučky. Kojte podle potřeb miminka i v noci. Příznaky jako nespokojenost, pláč ale hlavně odtahování se od prsu, pouštění bradavky apod. lze přikládat k bojkotu. Nedoporučuji však tyto příznaky podcenit, naopak je potřeba je včas řešit.
Nejste si jistá, potřebujete poradit, chybí vám podpora? Kontaktujte mě.